O vaření

Plněné papriky

Známe doma úsloví, že "jíme abychom žili, nikoli že žijeme, abychom jedli." Známe je a většinou dodržujeme, nicméně, občas se nám to maličko vymkne z ruky. Zejména v tom okamžiku, kdy může být jídlo, tedy potrava pro tělo, spjata s nějakým zážitkem duševním. Nejčastěji k tomu dochází, když se (zcela výjimečně) některá televizní stanice rozšoupne a rozhodne se dávat něco pořádného. "Pořádného" je v případě mých mužských (já nejsem brána v potaz, můj poradní hlas nic neváží) nepříklad tuto sobotu Pán prstenů. Možnost téměř nepřetržitě (tedy pouze za přítomnosti neustálých vlezlých reklam) sledovat dva tříhodinové díly ze tří, kdy se na plátně odvíjí nesmrtelná Tolkienova sága, to je prostě příležitost u toho dívání netrpět hlady! Jelikož mně to tolik nebere, prohlásila jsem (a byla za to pasovaná na kacířku), že se budu taky ráda dívat, protože přitom aspoň upletu pořádný kus tátova svetru na chalupu. A co se jídla dotýká, udělám veliký kastrol plněných paprik, ty se dají jíst i studené, nebudu muset kolem jídla skákat až do půlnoci, vezmou si podle chuti sami. Po plněných paprikách se jindy můžou moji chlapi umlátit, tentokrát ale za ten návrh málem umlátili mně! Chá, plněné papriky! Dala by si křehká elfka Arwen plněné papriky? Nebo čaroděj Gandalf? Nebo hrdinný chodec - Aragorn?Ani ti skřetové by to nežrali, nemluvě o vládci temnot! To chce jídlo vhodně zapadající do děje! Plněné papriky, to je jako bych si ke svému luxusnímu kostýmku z butiku vzala dřeváky. Nosím přece střevíčky, nadhodil manžel květnatě. Já dobře znám své pappenheimské! Po tom příměru jsem sladce navrhla, že by si někde mohli vyshánět pořádný kus libového bůčku a upéct si ho s kmínem a česnekem, taková krmě by snad byla hodna i trpaslíka Gimliho! Prý jo, skvělý nápad! Také přinesou basu piva. Ale já nemám zapomenout na hořčici. A někdy k desátý večerní by asi bodlo kafe a něco sladkého. Měla jsem sto chutí svým nejbližším navrhnout, ať sami jdou bodnout, můžou se napít vody a dojít si do špajzu na křížaly, to je tak asi jediná "tématická" sladkost, kterou mohla znát i princezna Eowyn. Ale protože jsem s těmi mizery už prakticky zaživa svatá, opět jsem se ovládla a slíbila, že upeču štrůdl. Téma netéma - jablečný štrůdl se skořicí by určitě potěšil přinejmenším mlsné hobity a tak je vhodný jako máloco!

posted by Giovana @ 9:31 AM