Tuesday, October 17, 2006

Květákové placičky


Za chviličku na nás doskočí zima. Budeme víc topit, víc za to platit, pár starých babiček a dědečků zase uhoří ve svých bytech, protože si trošku přitopí spotřebiči ne zrovna úplně předpisu jen proto, že na jiné mít nebudou... Ale o tom jsem mluvit nechtěla, to mi jen tak ukouzlo. My, šťastnější, přece tohle obecně nevidíme, to je proti pravidlům slušnosti. Takže zpět!!! Než zima udeří, plody celé produktivní části roku nás zahrnuje právě končící podzim! Já se vždycky snažím v jídelníčku co nejvíc využít ovoce a zeleninu, protože každé takové jídlo může být to poslední, překulí se den dva a budeme už nakupovat za drahé peníze jen něco nechutného z dovozu. Moji chlapi to kupodivu chápou se stejnou nutkavostí, s jakou medvědi zakládají na sádlo, aby dokázali spokojeně přezimovat. Hltají poslední ovocné koláče a knedlíky a zapékanou tykev se sýrem - ti moji, samosebou, kdepak medvědi! A protože se v posledních dnech objevily v prodeji květáky veliké jako dětská hlava (no, dokonce snad by ta hlavička musela být i vodnatelná), spáchala jsem dnes květákové placičky. Nóblesněji je nacházím v různé formě provedení v kuchařkách nazývané květákovými karbanátky, ale tvuj za ten klam, proč nenazývat věci pravými jmény. Takže na květákové placičky potřebujete: uvařit očištěný květák ve slané, mírně okyselené vodě. Rozsekat ho na co nejdrobnější kousky, případně na ploché míse nebo talíři těm kouskům ještě pomoci, totiž rozpasírovat je vidličkou. Hmotu hodit do mísy, osolit, přidat s rozumem muškátový květ (když to s ním přeženete, výsledné placičky polahodí čichu, ale chuť shledá, že jsou hořké) , přidat strouhané pečivo (nejlíp domácí strouhanku z housek a rohlíků, co zbude, ta kupovaná je mnohem horší kvality). Tohle všechno je nutné uhňácat ručně do malých plochých placiček a velmi pečlivě dozlatova smažit na pánvi.
Zdobit můžete vším, co vaše fantazie přinese k vašim rukám!

0 Comments:

Post a Comment

<< Home